14.část Krátký epilog na závěr:

Dopsal jsem svůj seriál  a snad bych měl cítit spokojenost, že je konečně dopsán.

Ale necítím. Naopak mám v hlavě trochu prázdno. Všichni skutečně existující účastníci v mé práci uvedení jsou najednou jaksi pryč i když je nosím v hlavě celá dlouhá desetiletí. Proto jsem si bohatě vystačil s knihami z vlastní knihovny a nemusel žádné jiné někde pracně shánět po knihovnách. A internet? Ten jsem ke své práci už vůbec nepotřeboval.

K mé práci jistě mohou, dokonce bych řekl, že musí být i výhrady. Snad je můj názor na Indiány i bílé obyvatele Severní Ameriky ve druhé polovině 19.století poněkud zkreslený, jednoznačný, jednoduchý, snad i trochu až dětinsky naivní, ale nemohu si pomoci, napsal jsem vše tak jak to cítím a psaní jsem si vyloženě užíval. Vůbec netvrdím, že moje názory jsou jediné správné, nikomu je určitě nevnucuji, přesto si za vším co jsem napsal stojím. Snad mám mylný a příliš jednoznačný názor, ale je to můj vlastní názor a nemíním na něm nic měnit.

Jisté je že jsem měl psát práci o osobnosti Sedícího býka, ale přistoupil jsem k ní  svým způsobem příliš zeširoka. Hodně jsem se věnoval způsobu života prérijních Indiánů, příliš vzrušené době ve které žili ve druhé polovině 19.století, snad i příliš některým dalším postavám, které do života Sitting Bulla přímo i nepřímo zasahovaly, nebo ho aspoň ovlivnily. Ale vše jsem tak psal úmyslně v součinnosti s dobou ve které Sedící býk žil. Určitě jsem nechtěl napsat jen strohý životopis faktů hlavní postavy mé práce, bez vlastních názorů. Snad bych teď na konci své práce i něco trochu změnil, nebo aspoň trochu poupravil, ale záměrně to neudělám. Psal jsem vše tak jak to cítím a podle vlastního názoru, jedno zda je správný, nebo špatný….

Luboš Hora-Kladno

Napsat komentář