12. Vnitřní rozpory v husitské ideologii

Po definitivní porážce první křížové výpravy v bitvě pod Vyšehradem začalo velmi brzy docházet k prvním rozporům uvnitř celé husitské ideologie. Existence beztřídní společnosti se ukázala neuskutečnitelným ideálem a to již na konci slavného roku 1420. Ožily nedávné spory mezi radikály a umírněnými a vytvořily se I spory nové. Přímo v Táboře se konstituovala ultraradikální sekta tzv. Pikartů v čele s blouznivými kazateli typu Húsky/Loquise/, Kániše, nebo Bydlinského. Tato sekta po logických úvahách došla až na samý práh celé křesťanské víry a blouznivými představami ji začala I napadat. Proti ní se postavili realisticky smýšlející kališníci, ke kterým patřil I Jan Žižka.

Nedlouho před bitvou na Vítkově se ideologové všech husitských křídel sjednotili a vyhlásili svůj oficiální ideologický program známý jako ,,Čtyři pražské artikuly”/1. Přijímání pod obojí způsobou, 2. Konec světského panování kněží, 3. Svobodné kázání slova Božího 4. Trestání smrtelných hříchů/. V uznání těchto artikulů byli ještě všichni husitští ideologové celkem zajedno. Problém byl v tom, že každý je chápal poněkud odlišně. Pak bylo těžké dojít k nějakému smíru , když všechny husitské ideologické směry považovaly své názory za jediné správné a netolerovaly názory druhých.

Problém byl například v hledání nového panovníka. Zikmunda zavrhly všechny strany, ale kdo bude králem místo něho? Na tom už se různé ideologické směry shodnout nedokázaly. Umírnění kališníci chtěli hledat nového panovníka v bratrsky slovanském Polsku, zatímco ultraradikálové zastávali názor , že žádný panovník potřeba není. K trvalému smíření mezi husitskými křídly už nedošlo nikdy. Pouze v časech ohrožených dalšími křížovými výpravami se dokázali husité dočasně sjednotit.

V době kdy byl obléhán Vyšehrad válčil Žižka na českém jihu, dobyl I zničil řadu měst, hradů I tvrzí . Táhl krajem a mezi nepřáteli vzbuzoval paniku a hrůzu.

K prvním projevům vyhrocených sporů mezi radikály a umírněnými došlo již v prosinci 1420 díky proslulému ,,hádání” táborských kněží s pražskými univerzitními mistry v rezidenci někdejšího královského mincmistra Zmrzlíka. K žádným výsledkům však toto hádání nedošlo, protože obě strany si stály tvrdošíjně za svým

Napsat komentář