Existovala bájná česká kněžna Libuše opravdu, nebo neexistovala vůbec? Skeptikové budou se zápornou odpovědí hotovi okamžitě. Jak ale vysvětlit skutečnou existenci slovanského hradiště, které nese Libušino jméno? Jak vysvětlit archeologické nálezy z libušínského hradiště z doby, kdy Libuše mohla, nebo snad i měla žít? Jak vysvětlit slavná Libušna proroctví, která se skutečně naplnila? Na tyto tři otázky už tak jednoznačně záporně jako na samotnou existenci kněžny Libuše odpovědět nelze. Jednoznačně odpovědět dokáže jediný člověk-Václav Hájek z Libočan. Podle něj Libuše samozřejmě existovala a je si tak jistý, že dokáže přesně uvést letopočet, kdy se ujala vlády. Stalo se tak prý roku 713.
Pokud tedy kněžna Libuše skutečně existovala, kde bylo její hlavní sídlo? Kosmas udává mnohem pravděpodobnější Libušín. Pozdější kronikáři se zminují o pražském Vyšehradě.
Ten kupodivu zná i Kosmas. Uvádí ho ale pod jménem Chrasten/ podle chrastím zarostlé skály na které stál/ a připisuje mu pouze funkci podřadného provizorního hradu, o kterém se navíc nezminuje v souvislosti s Libuší, ale o něco pozdějším jím samotným vymyšleným/přejatým/ příběhem o Dívčí válce.
Ani o dvě století později se soudobý kronikář takzvaný Dalimil nezminuje ještě o Vyšehradu/Chrastenu/ jako o knížecím sídle.
Teprve ve druhé polovině 14. století dvorní kronikář Karla IV. Přibík Pulkava z Radenína jako první udává Vyšehrad založený údajně kněžnou Libuší jako knížecí sídlo, odkud Libuše vládla i věštila budoucí slávu Prahy. Od této doby už je stáří a význam Vyšehradu následujícím kronikářům ,,jasný“. A nejvíce samozřejmě Hájkovi z Libočan. Ten v touze stát se na Vyšehradě kanovníkem, přimýšlí k tomuto místu další dva ,,nepochybně“ pravdivé příběhy. Tím ,,O Bivoji“ jsem se už zabýval. O tom druhém ,,O Křesomyslu a Horymírovi“ bude ještě řeč.
Připustme si krajně nepravděpodobný fakt. Libuše vládne jako žena mužům právě z Vyšehradu. Pak dojde ke známému sporu dvou mužů, který soudí Libuše. Poražený ze sporu se na kněžnu osočí známými slovy: ,,Hanba mužům, kterým žena vládne…“
Libuše pochopí, že vládcem musí být muž. A už ho má také vyhlédnutého. Je to jistý oráč Přemysl ze severočeské vsi Stadice. To potvrzuje i Kosmas, že se Libuše s Přemyslem znali ještě před svatbou a nejednou se ,,tajně“ setkali. Prý to stihli během jedné několikrát opakované noci. Jenže….. Stadice leží poblíž současného Ústí nad Labem, od Libušína jsou vzdáleny více než 50 kilometrů, od pražského Vyšehradu pak téměř sto. Stihl by kůn s Libuší v sedle během jediné noci cestu do Stadic i zpět na Libušín,nebo Vyšehrad absolvovat? I z tohoto faktu je z bájné pověsti jako Libušino sídlo příhodnější bližší Libušín.
Jméno Libuše udává už Kosmas. A udává i jméno Přemysl a dokonce ho uvádí jako zakladatele knížecí a pozděj královské dynastie Přemyslovců.
I Kosmas si ale nepochybně občas něco přimyslel, nebo spíše přejal z cizích pramenů.
Však skvěle zvládal tehdy jediný spisovný jazyk evropských vzdělanců latinu a vyznal se tak i v počátcích evropských literatur. Proto dnes převládá názor, že pověst o Přemyslovi spíše přetlumočil, než si sám vymyslel. Je ovšem i docela pravděpodobné že si Kosmas takto jen přizdobil a obohatil tradiční ústní vyprávění starců.