Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.
Trauma není svatý grál

Trauma není svatý grál

4. 4. 2018

S psycholožkou Martinou Venglářovou jsem v její ordinaci hovořil o silně traumatizujících událostech a jejich vlivu na vznik duševní nemoci. V rozhovoru jsem zmínil některá svá dětská traumata. Zajímalo mě, jestli je prospěšné pídit se po něčem, co člověku v minulosti ublížilo.

celý článek
Markéta a její příběh

Markéta a její příběh

12. 3. 2018

Vyrůstala jsem jako druhé ze čtyř dětí svých milujících rodičů, obklopena svými dvěma sourozenci. Jednu svou sestřičku jsem ani nepoznala, zemřela totiž při porodu. Na základce mi šla dobře matika, čeština a vlastně celkem všechno, obzvlášť malovat obrázky na výtvarce. Nejvíc mě jako malou bavilo motat se v přítomnosti mojí babičky, která bydlela v rodinném domku s námi, jen o patro níž. Pomáhala jsem jí se vším možným doma i na zahrádce. Obstarávaly jsme kuřata, slepice, králíky a dělaly mi velkou radost babiččiny pochvaly a vůbec její pozornost. Mojí dětskou tragédií byl její odchod na věčnost. Pak se taky naši rozvedli a mamka začala mít velké problémy. Nějak jsem přežila pubertu a pak se začalo svítat na lepší časy. Na gymplu jsem si našla skvělé kamarády, odmaturovala jsem s vyznamenáním, jak by ne, když jsem si mohla vybrat: výtvarka s dějinami umění, španělština, která mě taky bavila, asi nejvíc ze třídy, angličtina a čeština - ta byla u nás brnkačka. Mám dojem, že kdybych musela zkoušku skládat z matiky, fyziky či chemie, neodmaturovala bych. Přihlásila jsem se na denní pomaturitní studium španělštiny na jazykové škole, na kterou jsem si ve zbylém čase, kterého byly najednou spousty, vydělala. Díky této přípravě a hlavně učitelce Evě jsem se dostala na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity, kde jsem začala studovat hispanistiku.

celý článek
Pavel Kalaš

Pavel Kalaš

7. 3. 2018

V 61 letech provozuje aktivně tři sporty

Není to tak dlouho, co jsem byl v bohnickém fotbalovém týmu nejstarší. Ted už to neplatí. Pavel Kalaš z Prahy je o sedm let starší než já. Přesto stále aktivně provozuje hned tři sporty a navíc má stejně jako já plný invalidní důchod. Pavel měl problémy už v dětství, zejména díky svému otci, který byl notorickým alkoholikem. Kvůli němu začal prý již ve druhé třídě koktat a už jako dítě musel brát občasně léky na uklidnění. Po základce se vyučil sladovníkem. Vždy hodně sportoval a po vyučení navíc i těžce pracoval. „Měl jsem však potíže s dýcháním a pícháním u srdce. Přitom mi lékaři žádné somatické nálezy na plicích ani na srdci nenašli. Vše bylo patrně psychického rázu. Přesto jsem ale raději přestal sportovat, i když sport mi pak moc chyběl,“ uvádí Pavel.

celý článek
Marek Remiš

Marek Remiš

7. 3. 2018

Snaží se vždy jednat s pacienty maximálně lidsky

Třicetiletý Marek Remiš z Prahy je necelé dva roky zaměstnancem Psychiatrické nemocnice Praha-Bohnice. Pracuje zde jako projektový manažer a má hlavní zodpovědnost za chod místního Peer klubu. Bohnická nemocnice je prvním lůžkovým zařízením v republice, která má své peery (peer je člověk, který si sám prošel psychickým onemocněním a proto může díky vlastním zkušenostem pomáhat momentálním pacientům nemocnice).

celý článek
Klára Součková to dotáhla až do 5. ročníku studia mediciny

Klára Součková to dotáhla až do 5. ročníku studia mediciny

21. 2. 2018

3o-letá Klára Součková z Prahy začala po maturitě na gymnáziu studovat medicínu na lékařské fakultě University Karlovy obor všeobecné lékařství- Nakonec to dotáhla až do předposledního 5.ročníku. Studia sice neukončila, ale nebylo to z prospěchových, ale ryze ze zdravotních důvodů.

Náročné studium ji psychicky vyčerpalo

,,V pátém ročníku vše začalo.. Z náročného studia jsem byla tak vyčerpána, že se u mě zcela nečekaně objevily zrakové halucinace. Pěkně mě to vyděsilo, tím spíš, že jsem své vidiny považovala za skutečné Tři dny jsem nespala a ke zrakovým halucinacím se přidaly i hlasy.“ vzpomíná Klára na počátky svého onemocnění. Byla tehdy v tak špatném stavu, že ji rodiče odvezli do Bohnic. Tam pak strávila celé 3 měsíce. Brala léky a absolvovala skupinovou i individuální psychoterapiii. ,,Po třech měsících mě propustili ale čekal mě ještě půlroční denní stacionář v pražském Ondřejově.“ říká mladá žena.

celý článek
I invalidní důchodce může být výborným fotbalistou

I invalidní důchodce může být výborným fotbalistou

21. 2. 2018

28-letý Martin Mikeš se sice narodil ve Dvoře Králové nad Labem, ale v sočasné době bydlí ve společné domácnosti s rodiči v Praze.

Od dětství se věnuje fotbalu

,,Fotbalu se věnuji vlastně od přípravky. Prošel jsem všemi mládežnickými kategoriemi, přes žáky a dorost až po dospělé." říká Martin A nejenže prošel. Dosáhl v tomto sportu i řady nemalých úspěchů. V dorosteneckém věku si ho do svého týmu vytáhl kvalitní celek Slovanu Liberec. Bydlel tam tehdy na internátu sportovní Zš. Když se pak jeho rodiče přestěhovali do Prahy, odešel tam za nimi a zkusil štěstí v dorostech Slavie i Sparty. Nutno dodat, že v obou týmech uspěl a hrál za ně nejvyšší dorosteneckou soutěž. Na prahu dospělosti se vrátil do Liberce, kde se nejen vyučil instalatérem, ale zároveň hrál za B-tým dospělých třetí nejvyšší soutěž-ČFL.

celý článek
Radek Zima vede kursy genealogie pro seniory

Radek Zima vede kursy genealogie pro seniory

13. 2. 2018

Pan Radek Zima pracuje již zhruba deset let ve Středisku volného času Labyrint Kladno jako volnočasový pedagog. Pro děti vede kroužek tzv. airsoftu (činnost hodně podobná známějšímu paintballu) a střelecký kroužek (převážně střelba ze vzduchovky). Kromě toho má na starosti i kroužky šachový a výpočetní techniky. „Ty sice nevedu přímo já sám, ale naši externí spolupracovníci. V případě jejich nepřítomnosti, například z důvodu onemocnění, za ně ale musím zaskočit,“ vysvětluje pan Zima. V Kladně existuje zájmově zaměřený projekt Kladno seniorům, jehož koordinátorem aktivit je společnost Sportovní areály města Kladna, s.r.o. Ta již několik let spolupracuje i s dalšími organizacemi a též s Labyrintem, který se podílí hned několika odbornými kursy pro dříve narozené občany.

celý článek
Jirka – vyloučen ze společnosti

Jirka – vyloučen ze společnosti

13. 2. 2018

Mezi své kamarády z Psychiatrické nemocnice v Praze Bohnicích počítám i šestatřicetiletého pražského rodáka Jirku. Právě díky němu jsem se začal každé úterní dopoledne věnovat jedné z mnoha místních aktivit pro pacienty, kterou je florbal.

celý článek
Kdo zvítězí ve čtrnáctém ročníku literární soutěže Internet a můj handicap?

Kdo zvítězí ve čtrnáctém ročníku literární soutěže Internet a můj handicap?

12. 1. 2018

Již třináct ročníků má za sebou literární soutěž Internet a můj handicap. Za tu dobu do ní došlo 501 příspěvků, ve kterých autoři se zdravotním postižením popisovali nejrůznější příběhy, jak jim internet nebo telefon pomáhají vyrovnat se s daným handicapem. Šlo o příběhy často překvapivé, někdy skoro neuvěřitelné. Nyní mají možnost ucházet se o hodnotné ceny již po čtrnácté.

celý článek
Hranice destigmatizace

Hranice destigmatizace

12. 1. 2018

S reformou psychiatrické péče se úzce váže destigmatizace lidí s duševním onemocněním. Už jenom tím, že použiji termín „člověk s duševním onemocněním“ místo slova „schizofrenik“ nebo „blázen“ činím krok tímto zdárným směrem. Když se ale zamyslíme nad tím, co destigmatizace vlastně obecně znamená, něco tady nehraje. Destigmatizací doslova míníme zbavování lidí s duševním onemocněním stigmatu, tj. nějaké nálepky, kterou jim společnost předsudečně přiřknula. Před nějakou dobou Národní ústav duševního zdraví vytvořil video spot, kde se lidé z našich duševním onemocněním postihnutých řad představují slovy „jsme lidé jako vy“ a dodávají „vychováváme děti, studujeme, pracujeme“ a jako by vlastně říkali „vyrovnáme se vám.“ Pořád mi to ale připadá, jako kdybychom v závodu o místo na slunci spíše kulhavě dobíhali ty ostatní, normální. Jedná se o nějaké připodobňování a jak je známo, kopie nikdy není lepší než originál. Někdo by měl konečně stanovit ne to, v čem se lidé s duševním onemocněním rovnají ostatním, ale co jsou jejich jedinečné vlastnosti, kterými mohou svět obohatit, a kterými člověka bez tohoto daru nějak předčí. Bylo by možné namítnout, že se dávno ví, že bláznovství se úzce pojí s kreativitou, nicméně tím v tradičním pohledu na tuto skupinu lidí, zdá se, výčet končí.

celý článek
<novější články1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,11,12,13,14,15,16,17,18,19,20,21,22,23,24,25,26,27,28,29,30,31,32,33,34,35,36,37,38,39,40,41,42,43,44,45,46,47,48,49,50,51,52,53starší články>

Well Being

Z angličtiny převzaté slovní spojení „well being“ označuje pocit životní pohody a spokojenosti. Patří k němu zdraví, sociální zajištění, rodinné zázemí, možnost seberealizace, pracovní uplatnění za přiměřenou odměnu, svobodné rozhodování o vlastním životě, trávení volného času, atd. Pro lidi, kteří mají zdravotně-sociální problémy, začíná cesta k návratu do normálního života – k rodině, přátelům, práci, koníčkům – na poli zdravotní péče, komplexně pojaté rehabilitace a sociálních služeb.

Doporučit dál:

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2018 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |