Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Mirek Schee své místo v životě našel

25. 4. 2017

Mirka Schee jsem poznal v bohnickém Peer Klubu, v době, kdy se v Psychiatrické nemocnici Praha-Bohnice léčil. Že se jedná o zajímavého člověka, jsem poznal téměř okamžitě, a to nejen proto, že Mirek se též snaží literárně tvořit jako já. Mirek je z Prahy a jeho psychické problémy začaly s přechodem na osmiletku. „Myslím si, že prvopočátek mých problémů začal na osmiletce, a to vzhledem k mému vztahu k ostatnímu kolektivu spolužáků. Sám na tom ale nesu svou vinu,“ vzpomíná dnes sebekriticky Mirek. Problémy měl ale také v rodině. Rodiče se rozvedli, poté znovu vzali a znovu rozvedli. Navíc je jeho bratr též psychicky nemocný. Po druhém rozvodu žil Mirek u matky. Stýkal se sice i s otcem, ale jen příležitostně, protože otec byl často mimo republiku. V období dospívání propadl Mirek jízdě na skateboardu. „Toto období považuji ve svém životě za nejhezčí. Zamiloval jsem se tehdy do velmi pohledné dívky. Byla to pro mně spíš nešťastná láska, ale přesto v ní nechyběly krásné chvilky,“ říká mladý muž. Ve třetím ročníku přešel na gymnázium v Kladně, kde v té době bydlel u babičky. Ukončit studium se mu už ovšem nepodařilo. „Tehdy se u mě projevoval Tourettův syndrom , a to záškuby hlavy i jakousi roztřeseností. Na Kladně jsem do kolektivu i díky tomu nezapadl vůbec. Proto jsem hned na začátku čtvrťáku sám od sebe z gymplu odešel,“ uvádí Mirek.

Mirek Schee své místo v životě našelMirek Schee

Ambulantní psychiatrická léčba a první hospitalizace

Vrátil se tedy do Prahy k matce. Psychické problémy se ještě zhoršily, musel vyhledat pomoc ambulantního psychiatra a začal se léčit. Po nasazené medikaci se jeho stav však příliš nezlepšil. „Asi rok po návratu z Kladna jsem byl poprvé hospitalizován na psychiatrii v Praze – Bohnicích. Myslím, že to bylo někdy v roce 2008,“ říká Mirek. V Bohnicích byl dva měsíce a hned mu byl přiznán plný invalidní důchod s diagnózou schizofrenie. Po ukončení hospitalizace se vrátil k matce, která žila s přítelem. Mirek žil společně s nimi, postupně si našel i nové kamarády, a také se pokoušel literárně tvořit. Takto, byť s problémy, vydržel celých pět let. Psychických problémů se stále nemohl zbavit. Vnímal pocity jakési vlastní viny z minulosti a přitom chtěl na své okolí působit pozitivně. Rozhodující však bylo, že se upřímně snažil na sobě pracovat. Proto sám dobrovolně nastoupil asi před čtyřmi lety ústavní léčbu v Psychiatrickém centru Praha. Tam strávil asi půldruhého měsíce. „V Psychiatrickém centru jsem se seznámil s bezvadnou holkou. Vzniklo mezi námi hluboké přátelství. V kontaktu jsme dodnes, i když jen na facebooku. Problém je v tom, že já teď bydlím ve vesnici Obříství na Mělnicku, a ona v Příbrami,“ říká Mirek, který pak prošel během poměrně krátké doby ještě několika hospitalizacemi na psychiatrii. K zásadnímu zvratu v jeho životě došlo při jedné z nich loni na jaře v Bohnicích. Mirek na to vzpomíná: ,,Léčil mě tehdy opravdu bezvadný psycholog, a to jak individuálně, tak skupinově. Právě on mě naučil meditacím s cílem být dobrý a prospěšný svému okolí. Po tom jsem vždy toužil, ale nikdy se mi to nedařilo. Teprve setkání s tímto psychologem a jím ,,naordinované“ meditace přinesly konečně pozitivní výsledky. Myslím, že se mi podařilo vlastní názory na život zásadně změnit,“ uvádí dnes Mirek.

Při našem setkání byl Mirek hospitalizován zatím naposled. Zatím? Nebo definitivně! Při Mirkově úspěšné změně v přístupu k životu bych se osobně přikláněl spíše k té druhé alternativě. Dnes už je Mirek zase doma u matky. Snaží se být dobrým člověkem prospěšným svému okolí. Mirek prostě své místo v životě našel. „V této věci se chci neustále zlepšovat,“ uzavírá Mirek.

Text i foto: Luboš Hora-Kladno

Naši partneři:

Helpnet Green Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2018 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |