Alkoholismus a věci s ním související

Na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, obor Sociální a charitativní práce, přednášela studentka Mgr.Monika Mádlová

Konzumace alkoholu je v České republice velmi často bagatelizována, přestože alkohol bývá příčinou mnoha dalších problémů ve společnosti. Například dopravní nehody jsou často páchány pod vlivem alkoholu (jenom za první čtvrtletí roku 2017 řidiči pod vlivem alkoholu způsobili 724 dopravních nehod, jedna dokonce skončila smrtí, a u 422 viníků nehod naměřili policisté více než 1,5 promile alkoholu, což odpovídá přibližně pěti a více dvanáctistupňovým pivům). Je zajímavé, že v České republice je alkohol na čtvrtém místě jako důvod pro ukončení pracovního poměru. Podle dalších statistických údajů alkohol často bývá spouštěčem různých projevů agresivity v rodinách, je s ním spojená zadluženost, nezaměstnanost a také závažné zdravotní komplikace.

V České republice žije pouze deset procent abstinujících. Závislosti na alkoholu nahrává i jeho snadná dostupnost. Znepokojivá je také rozšířená konzumace alkoholu mezi mladistvími. Začala se dělat školení pro zaměstnance obchodních řetězců, jakým způsobem mohou asertivně pracovat s nezletilými. Příkladem je projekt Člověče nezlob se, který podpořilo Ministerstvo zdravotnictví ČR. Na různých příkladech se prodavači učí, jakým způsobem můžou odmítnout nezletilého s jeho nákupem alkoholu, že mají právo požádat o doklad totožnosti.

Říká se, že pokud někdo začne pravidelně konzumovat alkohol kolem patnáctého roku věku, může se u něj vyvinout závislost do pěti měsíců. Američané zjistili, že pokud dítě do sedmi let pije alkohol, tak může vzniknout závislost do půl hodiny. Takže pití u mladistvých je velmi nebezpečné. I vzhledem k chování celé společnosti. Pijeme na různých oslavách, na radost, na smutek, ve stresu, alkohol používáme jako „dobrého společníka“ v mnoha životních situacích. Děti to u nás pravidelně vidí a vyrůstají s pocitem, že alkohol je něco naprosto v pořádku. Dokonce i reklamy v televizích nebo na sociálních sítích nám předkládají alkohol jako něco, co má v člověku vzbuzovat dojem, že při alkoholu budeme mít příjemnější večery plné zábavy, fajn zážitků a mnohem více vzrušující život než bez něj.

Přes uvedená alarmující fakta, alkoholismus zastiňuje pro veřejnost problematika drogové závislosti. Alkoholismus nezpůsobuje takovou diskusi, protože je legální. Přesto je to droga, která je velmi závažná, a v mnoha ohledech i mnohem nebezpečnější. Alkohol patří mezi návykové látky, které uvolňují a snižují úzkostné stavy a navazují slastné pocity, proto ho rádi konzumujeme. Zajímavé je, že v posledních letech se snižuje trend závislosti na nelegálních drogách a převážně těch, které se používají nitrožilně, ale počet závislých na alkoholu stoupá. V konzumaci čistého alkoholu se dokonce držíme dlouhodobě na prvních pozicích na světě.

S tím často souvisí otázka, zda existuje nějaké množství alkoholu, které lze bezpečně konzumovat. Světová zdravotnická organizace uvádí, že takovým bezpečným množstvím je asi dvacet gramů alkoholu, což odpovídá jedné nebo dvěma decilitrům vína. Ovšem podle známého odborníka na alkoholovou závislost doktora Nešpora vlastně neexistuje něco jako bezpečné množství alkoholu, protože u někoho i ta jedno deci vína je nebezpečným množstvím. U žen je závislost více nebezpečná, protože se objevuje postupně a plíživě. Ženy pijí skrytě a postupně si zvyšují dávky, aniž by o tom kdokoli věděl, jen rodinní příslušníci nacházejí prázdné nebo poloplné lahve. Známe takzvané hladinkářky, které si stabilně udržují hladinu alkoholu v krvi. Co je pak smutné, že u takové ženy mizí mateřský pud, v tu chvíli je pro ni alkohol důležitější než vlastní děti. Postupně ztrácejí hygienické návyky, chodí se sprchovat jedenkrát týdně, protože se nedonutí samy se vysprchovat. U žen alkoholiček se často objevuje sklon k sebevraždám.

Je důležité si uvědomit, že alkoholismus nebo-li závislost na alkoholu je nemoc, která bývá chronická a směřuje k recidivě. Drogově závislý o dávku pervitinu jen tak nezakopne, ale alkohol je k dostání na každém rohu. Máme známou typologii podle doktora Jelínka. Typ alfa jsou lidé, kteří požívají alkohol jako sebemedikaci, aby odstranili špatnou náladu, úzkost, depresi a je pro ně typické, že pijí o samotě. Typ beta jsou příležitostní, často pijí jen ve společnosti, aby si dodali sebevědomí nebo si připadali zábavnější. Typ gama, tzv. anglosaský typ, preferuje pivo a závislost na alkoholu u nich postupně roste. Lidé typu delta jsou domácký typ, který preferuje víno a udržuje si hladinu alkoholu v krvi bez výraznějších projevů opilosti. Typ epsilon jsou epizodičtí pijáci, mají období, kdy se opíjejí do němoty a pak zase zcela abstinují.

Jak vůbec definovat to, že jste závislí na alkoholu?

Je šest kritérií a stačí, abyste splňovali alespoň tři, pak si sami můžete říci, jak na tom s alkoholem jste. První kriterium je bažení po tom alkoholu, toužíte po něm, fantazírujete jaké to bude super, až si doma dáte panáka. Druhé je narušení kontroly. Stačí si říci, já si skočím na jedno, na dvě a ve finále je jich dvanáct. Nemáte kontrolu nad tím, kolik toho vypijete. Pak je rozdílná tolerance, s tím jak konzumujete vám roste tolerance, musíte toho vypít víc, abyste se dostali do stavu blaženosti. Dalším kriteriem jsou odvykací projevy.Čili abstinenční příznaky, kdy se začnete potit, třesou se vám ruce, je vám zle a může to dojít až k deliriu tremens. Dalším kriteriem je zanedbávání zájmů a povinností. Prostě abyste mohli pít, tak odsouváte všechno ostatní. A posledním kriteriem je, že si uvědomujete, že vaše pití je opravdu problematické, přesto pijete dál.

Léčba alkoholismu.

Existují telefonické poradenské služby, intervence a podobné záležitosti, ale pokud se chci zbavit alkoholismu tak na tom musím nějakým způsobem cíleně zapracovat a musím se z toho vyléčit. Léčba alkoholismu probíhá buď ambulantně, může trvat dny až měsíce, což se nazývá fází kontaktu a následuje báze detoxikační, která trvá dny až týdny. Další je odvykací fáze buď jakoby ambulantní, ta se provádí v různých psychiatrických poradnách, odděleních a terapiích a trvá půl roku až rok. Nebo je pobytová, kterou vykonávají léčebny, které bývají spojeny s detoxikací a terappií, a trvá tři až pět měsíců. Následná léčba trvá tři až pět let. Donucení k léčbě prakticky neexistuje, u nás je jediná možnost, kdy je závislý nebezpečný sám sobě nebo okolí.

Lenka Nováková

Napsat komentář