Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

U rodičů

28. 12. 2015

Dětské hlasy srší z bazénku až za roh na mou zadní zahradu a společenský dýchánek mnou nezvaných hostí je v plném proudu. Role hostitelky mi není vlastní. Prohřešuji se proti společnosti, protože se proti mně prohřešila příroda. Obdarovala mě strachem a touhou utéct od lidí do zadních zahrad mého dvora.

Zároveň se můj úsměv leskne jako čerstvě umytá sklenička na nožičce, celý rozdivočelý tou slavnostností okamžiku. Ale vlčí stepnost ho poutá a on se kroutí jako střívko právě stažené ovce. Ale má chvíle osamění tím neztrácí v nádheře. Ba získává na stinné borovicovosti hlubin. Dnes ráno u bazénku jako na pláži, zapadlá v proužkovaném lehátku, můj zrak se vlnil stejně jako voda, až jsem keře za bazénkem viděla rozmlženě. Mamka na mě hromovala v kuchyni, protože jsem řekla, že se mi nechce cvičit, když ona mi to doporučovala. Ne, mé odmítnutí nebylo pubertou, protože puberta reaguje na rodičem automaticky předpokládanou poslušnost dítěte, na kterou už teď, při mé dospělosti, nemá právo. Poslušnost v tom ale přecejen byla, ta která respektuje sama sebe. Potom jsem byla svou nesoustředěností na knihu nucena koukat do bazénku a čekat až se přežene příval myšlenek. Ale to bylo také špatně, neb to bylo označeno za zbytečné hrabání se v sobě. V to ráno jsem opět zaslechla tu osvícenou frázi: že jsem egocentrik. Udělala jsem tři chyby: něco jsem špatně řekla, něco jsem špatně cítila a myslela, a něčím jsem špatně byla. Potom už jsem raději mlčela, abych nerozvíjela uzavřený kruh hádky, neb vše co bych řekla by se vracelo na začátek kruhu: že jsem něco špatně řekla, a že jsem egocentrik, protože se cítím ublíženě. Vždy, když jsem tu déle, stoupá pravděpodobnost takovýchto střetů. Ale netrápím se tím, neb mlčení je štít statečný a dobrý. Akorát jsem dneska utírala a umývala nádobí poněkud neochotněji neb ve mně postupně vybublal vztek, bez optání a bez souhlasu.

Kateřina Málková

Kateřina Málková

Když v pubertě nosila tričko s nápisem Crazy girl, nevěděla, jak doslovně ji to jednou bude vyjadřovat. Pro ni to znamenalo divokost, živelnost a radostnost, kterou se v té době pyšnila. V sedmnácti letech sestoupila do pekel. Začalo to osudným zjištěním, že strach ze strachu způsobuje strach. To způsobilo depresi. Jako odpočinek od deprese přišla mánie a nakonec vše vyvrcholilo psychózou. Od té doby trpělivě leze z propasti. Nálepky, kterými ji lze v současné době popsat, jsou „učitelka jazyků,“ „literátka,“ nebo „intelektuálka“ zároveň však „invalidní důchodce.“ Ona sama se identifikuje s vlkodlakem.

Poslední články autora

Jaké štěstí mít obrnu! 624x, 23.10.2015
Lež má krátké nohy 562x, 17.12.2015
Přátelství bláznů 370x, 25.4.2016
Antidepresiva 449x, 28.3.2016
Variace na téma strachu 442x, 29.2.2016
Pavor nocturnus 585x, 25.1.2016
Mám rosolovitou náladu 503x, 26.10.2015
Smrt 703x, 31.8.2015
Závist 679x, 29.6.2015
Tváře 700x, 18.5.2015
Přirozenost 808x, 6.4.2015
Padesát odstínů šedi 425x, 14.9.2016
Seriál o úzkosti I. 362x, 9.10.2016
Za okny zuří Halloween 281x, 3.11.2016
Nový byt po paní Novotné 508x, 28.12.2016
Úzkost jako znamení 179x, 27.3.2017
Nenápadná změna času 172x, 29.3.2017
Co s Aprílem? 204x, 4.4.2017
Kam až sahá svépomoc 115x, 9.8.2017

    Přidat komentář...

    Naši partneři:

    Helpnet Green Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

    Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2017 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |