Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Srovnání dvou psychiatrických nemocnic

24. 6. 2015

Je mi 51 let a od třiceti mám plný invalidní důchod - dnes důchod III. stupně. Za těch 21 let jsem nastřádal větší množství hospitalizací hned v několika léčebnách, a mohu tedy jejich úroveň dobře srovnávat. Ještě před invalidním důchodem jsem jako mladíček krátce po maturitě začínal v Psychiatrické léčebně v Horních Beřkovicích. Bylo to samozřejmě ještě za minulého režimu, někdy v polovině 80. let minulého století. Kromě toho jsem se postupem času léčil ještě v Psychiatrické léčebně Kosmonosy, dále v pražském ,,Karláku“ a též v pražských Bohnicích, byť tam jen v tzv. krizovém centru.

Léčebna Sadská

V posledních letech navštěvuji Sadskou - malou léčebnu jen se dvěma pavilony, která je vlastně pobočkou již zmíněných Kosmonos. Tam mi to vyhovuje nejvíce. Přístup lékařů a hlavně ošetřujícího personálu je vyloženě lidský až laskavý. Pacienti tam nejsou v ničem omezováni, pokud řádně dodržují léčebný řád. Ten tam ovšem není nijak přísný a osobně jsem tam za řadu svých většinou hodně krátkodobých pobytů neměl nikdy sebemenší problém. O víkendech, kdy je režim maximálně volný, jsem se dokonce mohl svobodně třeba celý den věnovat svému velkému koníčku - pěší turistice. Navíc jsem si tam našel i množství kamarádů i kamarádek. Takový přístup, jaký je v Sadské, mi plně vyhovuje.

Léčebna Horní Beřkovice

Zcela jiná byla situace v léčebně, kde jsem kdysi začínal - tedy v Horních Beřkovicích. Pobyt tam byl, až na jediný otevřený pavilon, hodně drsný a při svém zmíněném pobytu jsem tam měl velké problémy.Časem jsem se naučil až extrémně přísné podmínky uzavřeného oddělení nejrůznějšími způsoby obcházet a pobyt tam si takto ulehčovat. Na uzavřeném oddělení byli pacienti s často úplně odlišnými diagnózami dokonale promíchání. Společně se tam léčili lidé s poruchami osobnostmi, kterou mám i já, schizofrenici, maniodepresivní psychotici a dokonce i lidé se sexuálními úchylkami. Pacienti byli navíc často vyloženě omezováni v osobní svobodě – od rána až do večera byly jejich pokoje zamčené a oni chodili bezcílně po celý den po chodbě sem a tam. Také byli nuceni snad každý den celé odděleni uklízet, zatímco ošetřující personál, kterého je mimochodem několikanásobně více než v Sadské, seděl na ,,sesterně“, pil kávu a bavil se o soukromých a rodinných problémech. A pacienti „lítali“ s hadry a kbelíky. Kávu si mohli udělat jen dvakrát denně, a když se personálu nechtělo, tak třeba i jen jednou. Naposled jsem byl v Beřkovicích asi před čtyřmi roky. Zdůrazňuji, že hned při nástupu mi ošetřující sestra začala šacovat naprosto bezostyšně tašku, jestli do léčebny nepašuji nějaký alkohol. Pak mi odebrali mobil. To už ale na mně bylo moc a okamžitě jsem si stěžoval u primářky, se kterou se více znám, a mobil mi museli vrátit. Nejsem žádné „,ořezávátko“, abych si nechal všechno líbit. V nedávné době se tam léčil i jeden můj dobrý kamarád ze Sadské. Pro něho byl pobyt v Psychiatrické nemocnici Horní Beřkovice dokonce tak neúnosný, že po pouhých několika dnech z léčby raději odešel, takzvaně na revers. Zakončit svůj článek o dvou různých léčebnách bych chtěl slovy: „Zlatá Sadská a Hrozné Beřkovice“.

Luboš Hora-Kladno
Luboš Hora

Luboš Hora

Poslední články autora

Má zranění ze sportu 471x, 21.7.2016
Moje typy psychoterapie 649x, 21.7.2016
Seriál o fobiích I 348x, 7.3.2017
Nejsem somaticky nemocný 331x, 9.3.2017
Seriál o fobiích III. 210x, 21.3.2017
V Peer Klubu je mi dobře 211x, 19.4.2017
Jarní příroda je Chrám 175x, 19.4.2017
Tolstoj nebo Gorkij? 166x, 19.4.2017
Kouření z jiného pohledu 134x, 11.7.2017
Musím vydržet 114x, 11.7.2017
Nedostatek pohybu je hrob 64x, 27.7.2017
Mám strach o maminku 66x, 27.7.2017
Z deprese do deprese 46x, 2.8.2017
Zubní protézy 101x, 2.8.2017
Znovu naražená žebra 81x, 5.9.2017

    Přidat komentář...

    Naši partneři:

    Helpnet Green Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

    Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2017 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |