Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Mám rád některé pacienty z Peer Klubu

2. 8. 2017

Už celý rok působím v bohnickém Peer Klubu. Třebaže můj zdravotní psychický stav je často tak špatný , že musím vynechávat, poznal jsem za tu dobu větší množství pacientů. K některým jsem si vytvořil vyloženě přátelský vztah. Dokonce takový, že klidně mohu napsat, že některé pacienty i pacientky mám vyloženě rád a jsou mi blízcí. Přitahuje mě k nim zejména to, že mají podobné psychické problémy jako já. Cítím se mezi nimi jako rovný mezi rovnými, což se zdaleka nedá říci o ,,normálních“ zdravých lidech z běžného civilního života. Abych byl konkrétní uvedu alespoň některá jména pacientů, které jsem si obzvlášt oblíbil. Jako prvního bych uvedl Mirka Schee, který však v současné době už v Psychiatrické nemocnici Praha-Bohnice není.

S tím jsme si názorově vyloženě sedli a o Mirkovi jsem napsal zvláštní článek. Měl jsem na něj telefon domů a volal mu. Stejným případem byla i jistá paní Helena ze Zbraslavi. Ta zase naopak několikrát volala mě a svěřovala se mi se svými problémy. Zvláštním případem jsou pacienti dlouhodobí. Na prvním místě bych uvedl dva cizince-Rusku Katku, která se mi mimochodem i vzhledově velmi líbí a se kterou jsem komunikoval zásadně v ruštině.Psala různé žádosti na úřady a když něco nedokázala přeložit do češtiny, tak jsem jí s tím pomohl. Dalším cizincem je černoch z Guinei Mojžíš. Snažil jsem s ním hovořit francouzsky, ale žel moje francoužtina je hodně slabá. Tak si aspoň říkáme ,,Mon ami"/Můj příteli/ a máme zvláštní trochu komický pozdrav. Přátelský vztah mám s postiženým Matějem. U něho si strašně cením, jak statečně zvládá své postižení. A co pacientky Vendulka, nebo Lenka Poláčková.Vendulka hraje perfektně na kytaru, každé čtvrteční odpoledne vede v Peer Klubu zpívání s kytarou a její hra a zpěv mě dokáží vždy skvěle psychicky naladit. U ní mě nejvíc fascinovalo,když poté co jsem se jako obvykle v Peer Klubu nějaký čas neukázal, tak mi doslova řekla, že o mě měla strach. Velmi jsem si oblíbil i ING. Lenku Poláčkovou. Je nemocná jako já a když mám možnost s ní hovořit je to pro mě vyložený balzám na mou ,,pocuchanou" psychiku. Ke všem výše uvedeným pacientům a pacientkám jsem si za ten rok mého působení v Peer Klubu vytvořil přátelský vztah a mám je rád. A mohl bych jmenovat další, třeba Lucinku, která mě fascinovala svou hravostí, díky které jsme si vyloženě sedli. Nevím v současné době, jak bude vypadat mé další působení v Peer Klubu, ale i kdyby snad mělo úplně skončit, na tyhle pacienty už nikdy nezapomenu.

Luboš Hora-Kladno
Luboš Hora

Luboš Hora

Poslední články autora

Má zranění ze sportu 472x, 21.7.2016
Moje typy psychoterapie 649x, 21.7.2016
Seriál o fobiích I 348x, 7.3.2017
Nejsem somaticky nemocný 331x, 9.3.2017
Seriál o fobiích III. 210x, 21.3.2017
V Peer Klubu je mi dobře 211x, 19.4.2017
Jarní příroda je Chrám 175x, 19.4.2017
Tolstoj nebo Gorkij? 166x, 19.4.2017
Kouření z jiného pohledu 134x, 11.7.2017
Musím vydržet 114x, 11.7.2017
Nedostatek pohybu je hrob 64x, 27.7.2017
Mám strach o maminku 67x, 27.7.2017
Z deprese do deprese 46x, 2.8.2017
Zubní protézy 102x, 2.8.2017
Znovu naražená žebra 81x, 5.9.2017

    Přidat komentář...

    Naši partneři:

    Helpnet Green Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

    Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2017 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |