Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Když je mi špatně, tak píšu

2. 8. 2017

Už dlouho, snad několik let, jsem na tom nebyl psychicky tak špatně jako teď v posledních týdnech. K mým tradičním fobiím se přidaly vyložené deprese. Týkají se především strachu o staré nemocné rodiče. Nemohu se zbavit pocitu, že o ně v brzké době přijdu a zůstanu na světě úplně sám. Kdyby k tomu snad mělo dojít, asi bych to řešil sebevraždou.

Někdy je mi teď tak špatně, že se na nic nedokážu soustředit a v hlavě mám ty nejčernější myšlenky. Jediné co mi pomáhá je psaní. Pokud zrovna nepracuji na zahradě, nebo nejsem někde na nákupech potravin pro rodiče, nedělám nic jiného, než to, že píšu své články. Jedině tato činnost mě dokáže odreagovat od mých depresivních myšlenek. Psaní mi pomáhá především tím způsobem, že se můžu jaksi vyzpovídat ze svých problémů. Ano hodně dlouho mi nebylo tak psychicky špatně jako teď, ale zároveň nikdy jsem nepsal tolik článků jako píšu v těchto pro mě tak těžkých dnech. Snad jde kvantita mých napsaných článků na úkor jejich kvality, ale já teď psát prostě musím. Jinak bych se snad musel ze současného psychického stavu zbláznit. Když se soustředím na psaní, tak přece jen aspoň zapomínám na své problémy. Tohle mám už vyzkoušené z minulosti. Psaní je pro mě formou jakési psychoterapie a strašně mi psychicky pomáhá. Píšu ve dne, ale to méně, protože jak už jsem uvedl to mám starosti se zahradou a nákupy. Píšu především v noci, kdy v současné době nemohu spát a pokud bych měl jen tak nečinně ležet, v hlavě by mi ,,šrotovaly“ ty nejčernější myšlenky. A to je něco hrozného. To vyloženě psychicky trpím a myslím až na sebevraždu. Proto v takových situacích usedám k notebooku a ,,sekám“ jeden článek za druhým. Kvalita některých je snad pochybná, ale mě nic jiného nezbývá. Strašně moc bych si přál, aby mě psaní z těch hrozných depresí dostalo. Vždy jsem chtěl, abych byl v počtu napsaných článků na prvním místě. Ted jsem si myslím udělal takový náskok, který sotva někdo dokáže dohnat. Ale v současné době mi vůbec nejde o nějaké prvenství. Ted pořád píšu z úplně jiných , výše uvedených důvodů. Mám jediné přání: Kéž by mě to ustavičné psaní z těch hrozných depresí dostalo.

Luboš Hora-Kladno
Luboš Hora

Luboš Hora

Poslední články autora

Má zranění ze sportu 586x, 21.7.2016
Moje typy psychoterapie 798x, 21.7.2016
Seriál o fobiích I 480x, 7.3.2017
Nejsem somaticky nemocný 429x, 9.3.2017
Seriál o fobiích III. 351x, 21.3.2017
V Peer Klubu je mi dobře 326x, 19.4.2017
Jarní příroda je Chrám 276x, 19.4.2017
Tolstoj nebo Gorkij? 286x, 19.4.2017
Kouření z jiného pohledu 237x, 11.7.2017
Musím vydržet 233x, 11.7.2017
Nedostatek pohybu je hrob 125x, 27.7.2017
Mám strach o maminku 130x, 27.7.2017
Můj názor na bezdomovce 150x, 2.8.2017
Z deprese do deprese 154x, 2.8.2017
Zubní protézy 300x, 2.8.2017
Znovu naražená žebra 302x, 5.9.2017
Můj názor na alkoholiky 738x, 1.11.2017
Nevzdávej se 120x, 1.11.2017
Gaučáci 59x, 8.12.2017
Silvestr v Sadské 17x, 4.1.2018

    Přidat komentář...

    Naši partneři:

    Helpnet Green Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

    Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2018 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |