Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Jsem založením umírněný marxista, ale 50.léta silně kritizuji

1. 7. 2019 Luboš Hora

Názorově jsem založený levicově. Dalo by se dokonce říci že se považuji za umírněného marxistu/v žádném případě ne stalinistu/. Právě stalinismus, který se v naší republice projevoval velmi extremisticky zejména v první polovině 50.let naopak velmi ostře kritizuji. Tehdy se až masově věznilo, došlo k řadě vykonstruovaných politických procesů i nespravedlivým popravám. Nejznámější je proces s Miladou Horákovou, která byla začátkem 50. let popravena a společně s ní i další tři muži-Záviš Kalandra, Pecl a Buchal.

celý článek

Příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu

1. 7. 2019 Luboš Hora

Na den 5.7 připadá náš první červencový státní svátek, kterým je příchod Cyrila a Metoděje do Velkomoravské říše. Mělo se tak stát za druhého velkomoravského knížete Rostislava roku 863. Kníže Rostislav o to údajně požádal byzantského císaře, který mu ochotně vyhověl a oba bratry ze Soluně na Velkou Moravu skutečně poslal, aby zde šířili, křestanské náboženství. Přitom křestanství zde existovalo údajně již předtím ovšem v latinském jazyce, kterému místní obyvatelstvo nerozumělo a proto zde nemohlo zakořenit.

celý článek

Jako cyklista jezdím hodně i po silnici, ale je to často ,,o hubu“

1. 7. 2019 Luboš Hora

Jsem vášnivým cyklistou. Důkazem toho jsou nejen každoročně najeté kilometry ale i fakt , že vlastním hned 7 bicyklů všeho druhu, ikdyž některé, jako bývalý klasický favorit by pomalu patřilo do muzea. Mám jedno kolo horské/mimochodem to mi vyhovuje nejméně/, dvě kola treková, tři kola silniční a dokonce kolo na které jsem si nechal přidělat motorový pohon/na tom v současné době nejezdím vůbec/. Nejvíce mi vyhovují klasická silniční kola s ,,beranovými" řídítky. A pokud mám čas a je počasí, tak jezdím, jak to jen jde. Cyklistice jsem propadl jako řadě dalších koníčků. V jednom je ale problém. Protože nejraději jezdím na silničních kolech s klasickými ,,berany", dostávám se často na silnice.

celý článek

Karel Havlíček Borovský-můj oblíbený autor

1. 7. 2019 Luboš Hora

Mým druhým největším kulturním koníčkem po historii je literatura. Stejně jako u historie především ta česká. Mám své oblíbené autory, nikoli z literatury současné, kterou prakticky neznám, ale především z literatury 19. století. Tím nejoblíbenějším je určitě Karel Hynek Mácha-největší představitel českého romantismu. V tomto článku bych se chtěl ale věnovat jinému autorovi, který je naopak považován za jednoho z prvních představitelů českého realismu. Totiž Karlu Havlíčku Borovském. V minulosti jsem jako vášnivý turista navštívil jeho rodný dům v Borové u tehdy Německého/dnes Havlíčkova Brodu/. Kdo to vlastně byl ten ,,Karel Havel“, jak jeho jméno literární fajnšmekři s oblibou zkracují. Vyhodnotil bych ho stručnou, ale výstižnou charakteristikou-velký vlastenec se silným sociálním cítěním. Toto hodnocení lze zcela jasně poznat už z jeho pověstných epigramů. Co se týče vlastenectví, tady bych uvedl jeho epigram ,,Česká hlava“

celý článek

Mé postřehy ze Sadské

1. 7. 2019 Luboš Hora

Psychiatrické oddělení Sadská je pobočkou Psychiatrické nemocnice v Kosmonosích. Má pouze dva pavilony A a B. Léčí se zde většinou jen lehčí případy, například úzkosti, deprese, případně diagnozy jakou mám i já a to jsou poruchy osobnosti. Psychotické pacienty se schizofrenií, nebo například maniodepresivní psychozou sem sice berou také, ale pouze na doléčení z Kosmonos, kdy už nejsou v nějakém akutně vážném stavu. Já sám zde mám již přes 20 pobytů. Ovšem všechny moje pobyty byly krátkodobé, většinou dvoutýdenní. Můj jediný delší pobyt trval jeden měsíc. Samozřejmě, že v Sadské mám díky tomu větší množství známých i několik dobrých kamarádů a kamarádek, se kterými jsem v telefonickém spojení i mimo samotnou léčebnu. Všichni se vždy diví, že odcházím po dvou týdnech a pochybují o tom, že mi tak krátký pobyt může něco dát.

celý článek

Určitě nejsem sportovní talent, vše mám postavené na kondici

1. 7. 2019 Luboš Hora

Vzhledem k tomu, že se neustále snažím věnovat sportu a to v různých sportovních odvětvích, považuje mě hodně lidí za vyloženě sportovní typ.

Ve skutečnosti je to trochu jinak. Snažím se sice opravdu provozovat rekreačně celou řadu sportů, vedle vytrvalostního běhu a kola například stolnímu tenisu i klasickému tenisu, fotbalu, florbalu, volejbalu, nohejbalu, basketu i některým dalším, ale popravdě řečeno moc se mi v ničem nedaří. Nikdy jsem totiž nebyl žádným sportovním talentem. Neumím třeba bruslit. Mám sice klasické i inline brusle, ale na obou spíše šmajdám, než skutečně bruslím. Co se týče třeba lyžování, tak už se věnuji pouze tomu na běžkách a to ještě musí být u nás na Kladně sníh a toho je v posledních zimách pomálu. Absolvoval jsem sice kdysi dávno jako učitel tělocviku kurs lyžařského instruktora i na alpské, výstižněji řečeno sjezdové lyžování, ale dnes, když jsem takto téměř 30 let nelyžoval, bych si na sjezdovku netroufl. Po čtyřnásobné fraktuře hlezna/kotníku/, která se mi stala někdy ve třiceti letech věku, už bych měl strach si stoupnout na klasické sjezdové lyže.

celý článek

Jak jsem napsal svůj historický román ,,Útěk“

1. 7. 2019 Luboš Hora

Je tomu právě 25 let. Bylo mi třicet a já v Psychiatrické léčebně v Horních Beřkovicích čekal na přiznání plného invalidního důchodu. A čekal jsem v drsném prostředí uzavřeného oddělení, bez možnosti samostatných vycházek i jakýchkoli propustek domů. Trvalo to takhle celých třičtvrtě roku, než jsem byl konečně propuštěn. Přitom jsem neměl žádnou soudem nařízenou ochrannou léčbu a v léčebně jsem byl oficiálně dobrovolně. Propustit mě ale nechtěli a to ani na revers. Bylo to tehdy pro mě hodně drsné. Kdybych měl něco podobného podstoupit dnes, vůbec nevím jestli bych to vydržel. Tenkrát jsemvydržel. Co mi v těch nekonečných měsících čekání na svobodu nejvíce pomohlo bylo psaní. Tenkrát jsem si ovšem ještě nepřivydělával externím psaním do novin a neměl za sebou jediný zveřejněný článek. Dnes jich mám tisíce. Psal jsem tenkrát prakticky každý den téměř od rána do večera. Ne ovšem nějaké novinové články, ale pustil jsem se do historického románu z doby těsně předhusitské, přesněji z doby vlády českého krále Václava IV z 90. let 14. století. Znalci české historie by věděli, že v této době byl král zajat vysokou českou šlechtou a vláčen jako vězen po českých hradech. Mimojiné byl vězněn i na Křivoklátě. K napsání tohoto románu mě inspiroval historický nedokončený román mého nejoblíbenějšího spisovatele Karla Hynka Máchy s názvem ,,Kat", konkrétně jeho jediná dokončená část ,,Křivoklad"/romantické označení hradu Křivoklátu/.

celý článek

Pochvala mým dvěma lékařům

1. 7. 2019 Luboš Hora

Chtěl bych vyslovit krátké poděkování mým dvěma lékařům. Prvním je psychiatr MUDr. Petr Petráček. Vzájemné přátelské vztahy udržujeme už delší dobu. Pan doktor má svou psychiatrickou ordinaci sice v Rakovníku, ale já za ním jezdím do léčebny v Sadské, kde slouží přibližně jednou za měsíc o svátcích i některých víkendech, jako žurnální lékař.

celý článek

Můj nový seriál Problematické otázky českých dějiny-Úvod

1. 7. 2019 Luboš Hora

Mým velkým koníčkem je historie, zejména ta česká. Právě proto pořádám vlastenecké výlety po českých památkách. Právě proto se při nich účastníků ustavičně ptám na vše co s českou historií souvisí. Někdy jsem s tím asi až trapný, ale hodlám v tom pokračovat. Nevadí mi, že jejich znalosti historie jsou chabé. Já zase naopak neumím třeba anglicky, zatímco téměř všichni účastníci mých výletů tento jazyk ovládají. Česká historie je ale docela určitě velmi zajímavá a všichni Češi by jí měli alespoň v těch nejzákladnějších věcech znát. Protože výletů po památkách je málo a z těchto důvodů při nich mohu říci také jen velmi málo, rozhodl jsem se na BLOGU webových stránek www.lidemezilidmi.cz seznamovat své čtenáře alespoň zevrubně s českými dějinami a probudit v nich o ně zájem.

celý článek

Seriál o problematických otázkách českých dějin – díl 1

1. 7. 2019 Luboš Hora

Staré pověsti české

Četli jste Jiráska? Znáte aspoň zhruba události jeho Starých pověstí českých, tedy myslím hlavně ty z doby pohanské? V mé generaci to byla povinná četba už někdy v 6. třídě na základce. A víte z jakého zdroje Jirásek vycházel? Pokud ne, pokusím se vám naše nejstarší pověsti aspoň stručně přiblížit a rozvážit, čemu by se dalo možná i trochu věřit a čemu určitě ne. Alois Jirásek při psaní svých pověstí vycházel především z naší nejstarší, latinsky psané Kosmovy kroniky. /Kosmas žil v letech 1045-1125/.První pověst o praotci Čechovi a jeho příchodu na Říp nelze samozřejmě brát jako hodnověrnou. A přece i v ní je možno nalézt něco, co by se hodnověrnosti mohlo aspoň trochu přibližovat. Čech měl podle ní bratra Lecha. Lech se s částí slovanského obyvatelstva od svého bratra oddělil a vydal se z Řípu na několikadenní pochod dále na jih. S bratrem se domluvili, že na místě, kde se usadí rozdělá velký oheň, který bude z vrcholu Řípu vidět aspoň podle mohutného kouře. Tak se i stalo. Třetí den po jeho odchodu, ti co zůstali na Řípu, z vrcholu kopce skutečně oním směrem spatřili mohutný kouř. Podle něho bylo pak ono místo pojmenováno jako Kouřim. Co je na tom zajímavého. Kouřim je dnes skutečně jednou z nejstarších českých osad, v současnosti městem s prastarou a slavnou historií. Ve středověku dosáhla takového významu, že existoval jako velmi významný region Kouřimský kraj.

celý článek
starší články

Blogujte na lidémezilidmi.cz!

Je to jednoduché, přihlašte se jako uživatel našeho portálu a v uživatelském menu si zvolte Založit blog.

Pak už pouze posílejte své příspěvky, které vám do jednoho dne autorizujeme

Prezentujte své práce

Doporučit dál:

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2019 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |