Chtěl bych touto cestou poděkovat kladenské firmě Zdeněk Sedláček, která provádí vodoinstalatérské a topenářské práce. U mě provedla v pondělí 17. března tohoto roku výměnu klozetu za velmi solidní cenu. Můj klozet byl ve velmi špatném stavu, protože fungoval více než padesát let, což je extrémně dlouhá doba. Problémy jsem měl především s jeho splachováním. … Číst dál

Literární činnost mistra Jana Husa V 90. letech 14. století byla v Praze postavena Betlémská kaple, ve které pak zněly čím dál tím bouřlivější kázání a písně. Česká kázání si citlivě všímala lidové nálady a usměrňovala ji. Písně zase byly důležité tím , že se v nich mohla projevovat i lidová tvořivost a lid se … Číst dál

Tomáš Štítný ze Štítného/ okolo 1333 až okolo-1409/ Kázání Jana Milíče z Kroměříže byla i jedním z popudů ke spisovatelské činnosti Tomáše Štítného ze Štítného. O životě Štítného máme jen málo zpráv. Můžeme si však o něm udělat představu podle narážek v jeho spisech. Patřil k některé zchudlé šlechtě- větve panského rodu Benešoviců. Narodil se … Číst dál

Předchůdci mistra Jana Husa Ve druhé polovině 14. století dochází k pořízení úplného překladu Bible do češtiny. Tímto činem se dostává širším vrstvám lidu do rukou mocná ideologická zbraň. Zájem o Bibli byl živen a podporován k činností takzvaných Husových předchůdců. Tak říkáme myslitelům i kazatelům, kteří se snažili samostatně promýšlet možnost nápravy společnosti na … Číst dál

Sociální satira ve druhé polovině 14. století Významnou formou literárního vyjádření byla ve drhé polovině 14. století satira. Právě v oblasti tendenčního básnictví a to především v satiře byly vytvořeny nejpokrokovější literární památky předhusitské doby. Byla to hlavně sociální satira která směřovala k odhalování přiostřujících se sociálních rozporů , protože její autoři viděli tuto problematiku … Číst dál

Česky psaná literatura ve druhé polovině 14. století-drama ,,Mastičkář“, proza ,,Tkadleček“, odborná i zábavná tvorba, světská lyrika Jak již bylo uvedeno začíná mít česky psaná literatura ve druhé polovině 14. století pozvolna převahu nad literaturou latinskou. Navíc se objevuje nový literární žánr, kterým je drama. Má tu výhodu, že diváci nemusí být gramotní a mohou … Číst dál

Latinská literatura ve druhé polovině 14. století Latinská literární tvorba začíná zhruba od poloviny 14. století pozvolna ustupovat rozvíjející se literatuře české. Přesto i v latinském jazyce vznikají ve druhé polovině 14. století některá významná díla. Především duchovní autoři píší nové legendy o dalších světcích. Legenda o slovanském poustevníku, později mnichu i zakladateli Sázavského kláštera … Číst dál

Počátky změny v literatuře v polovině 14. století U zrodu nejstarší české literatury ke které lze zařadit i díla psaná ještě staroslověnským jazykem stála pouze církev se svými duchovními písněmi, legendami a dalšími spisy velebícími křesťanské náboženství. K určitému zlomu došlo v zhruba polovině 13. století kdy se začaly psát takzvané rytířské eposy velebící světské … Číst dál

Dalimilova kronika Dalimilova kronika , nebo lépe řečeno kronika takzvaného Dalimila/skutečné jméno autora kroniky není známé/. Patří k nejvýznamnějším dílům české literatury v celém 14. století. Zájem o národní historii se v českém království objevil již podstatně dříve. Svědčí o tom Kosmova ,,Kronika česká“, která je naší vůbec nejstarší kronikou, když byla napsána již na … Číst dál

Rytířská epika Zhruba od druhé poloviny 13. století se v české literatuře začíná objevovat nový literární žánr , kterým je takzvaná rytířská epika. Tento žánr se nezabývá , jak tomu bylo dosud jen ryze náboženskými motivy, ale ve svých dílech již oslavuje hrdiny světské-především středověké panovníky a hrdiny. Vzniká nejen v českých zemích, ale ve … Číst dál

Literatura druhé poloviny 13. století Od druhé poloviny 13. století je v českém dědičném království patrný stálý růst literárního života a kulturní tvorby vůbec. Souviselo to s vrcholnou mocí českých přemyslovských králů Přemysla Otakara II. a jeho syna Václava II. a současně s tím i bohatými nálezy stříbrné rudy v oblasti Kutné Hory. Český stát … Číst dál

Vznik česky psané literatury V české literatuře 12. století ještě jasně převládá latina. Přesto se však i v latinských textech začínají objevovat některé české výrazy. /viz Kosmova ,,Kronika česká“/. Za vyjímku psanou už prakticky českým jazykem bychom mohli brát duchovní písen ,,Svatý Václave“. Ta vznikla nejdříve na samém konci 12. století, snad o něco později. … Číst dál

Počátky dějepisectví v literatuře – Kosmas Ve 12. století, kdy byl rod Přemyslovců všeobecně uznáván jako panující rod v českém státě/stále pouze knížectví a ještě ne království/ již latina definitivně vytlačila staroslověnštinu z našeho písemnictví. Současně u nás bylo téměř definitivně vymýceno pohanství a křesťanská církev začíná usilovat o politické osamostatnění. Spisy se v tomto … Číst dál

Postupné vytlačení staroslověnštiny latinou v 11. století Po celé 11. století je v českém státě postupně vytlačována staroslověnská literatura stále sílící literaturou latinskou. Souvisí to s příklonem českého státu k západu, kde je latina jediným uznávaným literárním jazykem. Přesto se snaží literatura psaná staroslověnsky ještě v 11. století udržet. Vznikají některá staroslověnská díla a do … Číst dál

Boj staroslověnské literatury s latinskou v 10. století Po rozpadu Velkomoravské říše na samém začátku 10. století se utvářel mocný feudální stát v sousedních Čechách. Pro upevnění tohoto státu se také potírá dosavadní pohanství a naopak všemožně prosazuje křesťanské náboženství, které už oficiálně funguje v západní Evropě. V literatuře dochází ve vznikajícím českém státě po … Číst dál

Staroslověnské kořeny české literatury Základy české literární vzdělanosti byly položeny v takzvané Velkomoravské říši zejména ve druhé polovině 9. století. Nejednalo se ještě o literaturu českou ale takzvanou staroslověnskou. Staroslověnská literatura byla již mnohem podobnější té pozdější vyloženě české než dosud všude v Evropě literatura psaná latinsky. Zatímco latina k nám pronikala ze západu /téměř … Číst dál